Dopamin – neurotransmiter, který je zodpovědný nejen za naši motivaci, pocit odměny, vytrvalost, ale rovněž sebedůvěru, schopnost dlouhodobého plánování a odkládání odměny či schopnosti radovat se z maličkostí. Většina moderní populace se však utápí v levném dopaminu, dopaminový systém tak ztrácí svou citlivost a my tak přicházíme o motivaci a chuť do života.
Jak optimalizovat dopaminový systém, aby si znovu ovládl své tělo i mysl a užil si svůj život naplno? Čti dál…
Dopamin – neurotransmiter a hormon mnoha tváří
Je to právě dopamin, který nám dodává motivaci a sebevědomí – pro většinu z nás asi nic nového. Dopamin je dále zodpovědný za budování návyků – toho můžeš využít ve svůj prospěch i neprospěch. Čím více dopaminu se při dělání dané činnosti vyplaví, tím vyšší je pravděpodobnost, že se k praktikování dané činnosti uchýlíš znovu. Proto je např. kouření tak návykové – první mozkový signál po potáhnutí cigarety se objeví již po 20 vteřinách! Vystřelení dopaminu je tak rychlé a navíc intenzivní – dokonalá kombinace pro vznik závislosti.
K vyplavení dopaminu však dochází i během zdraví prospěšných aktivit – pohyb, studium, pobyt v přírodě, dosažení cílů (malých, velkých, náročných i lehkých). Pokud takové aktivity nepřebiješ jiným intenzivním dopaminovým stimulem (např. kofein, nikotin, sociální sítě, porno, drogy aj.) i tyto aktivity vytvoří krásný cyklus pocitu odměny a motivace.
Dopamin dále reguluje pohyb, erekci, náladu, emoce a kognitivní výkonnost. Mimo jiné rovněž ovlivňuje schopnost dlouhodobého odložení odměny – co to znamená? Pokud mám dostatek doapminu, dokážu rozumně uvažovat z dlouhodobého hlediska.
Co se stane, když dopaminový systém nešlape tak, jak má?
Narušení dopaminového systému se nejčastěji projevuje jako deprese, kognitivní neflexibilita, narušená fyzická i psychická výkonnost a motorika, nedostatek ranní energie, neschopnost odkládat uspokojení a absence vidiny dlouhodobých cílů. Mezi časté projevy patří rovněž nedostatek motivace a nízké sebevědomí, úzkost, pocit vnitřní prázdnoty, závislost a chuť vyhledávat levný dopamin. Zkrátka život, o který nestojíš...
Co je levný dopamin?
Zatímco dříve jsme museli pro dopaminový stimul vynaložit určité úsilí (lovecká výprava, partnerský vztah), v současné době je nám dopamin servírován ze všech stran na zlatém podnose a je spojen s minimální, či žádnou námahou.
Nejčastějšími zdroji „levného dopaminu“ jsou pornografie, sociální sítě, drogy včetně nikotinu, kofeinu a alkoholu, gambling, průmyslově zpracované potraviny, umělé modré světlo a chronické zneužívání stimulantů.
Čím víc dopaminu z těchto levných lákadel dostaneš, tím víc chceš a tím méně ti stačí. Běžné stimuly (např. slunce, pohyb, studium apod.) ti již nepřijdou dostatečně atraktivní a z nepřirozené zátěže dopaminového systému nevyhnutelně pramení závislost a prázdnota. Jseš-li chycen/a v pasti levného dopaminu, brzy sotva zaznamenáš letmé potěšení vyvolané šustěním podzimního listí, dlouhým pohledem té správné osoby či slíbenou odměnou po obtížném úkolu, jenž je hodný tvé pozornosti. Chceš se z tohoto začarovaného kruhu dostat? Drž se těchto pravidel…
I. Levný dopamin vyměň za drahý
Pro drahý dopamin musíš vynaložit značné úsilí – chlad, pohyb, zdravá strava, splnění cílů (malých, velkých, snadných i náročných…), vystavování se Slunci, sex, spolupráce v sociální skupině – to všechno jsou pracně vydřené dopaminové stimuly, které ti do života přinesou dopamin v přirozenější podobě.
II. Nezvyšuj hladinu dopaminu před, anebo po tréninku a studiu
Trénink a studium jsou v porovnání s levným dopaminem menšími dopaminovými stimuly. V momentě, kdy vyplavení dopaminu během tréninku a studiu “přebiješ” levným dopaminem, motivace k opětovnému tréninku a studiu bude minimální, či žádná.
III. Nezačínej den příliš intenzivním dopaminovým stimulem!
Ráno není ideálním časem na sjíždění sociálních sítí. V rámci ranní rutiny dej přednost dopaminovým stimulům, které sice nejsou tak intenzivní, za to jsou dlouhotrvající – meditace, vystavování se Slunci, četba knihy, studium, lehký pohyb, vaření, dechové cvičení, či chlad. Jak uvádí Dr. Andrew Huberman, neurovědec a profesor na Stanfordově univerzitě, chladová terapie dokáže zvýšit hladinu dopaminu stejnou mírou jako kokain – avšak na a mnohem delší dobu (2-6 hodin) bez následného propadu pod bazální hladinu. Tak co, dáš si zítrak k snídani ledovou sprchu?
IV. Vytvoř si návyky
Budování jakýchkoliv návyků si vyžaduje velkou dávku dopaminu. V momentě, kdy se z činnosti stane návyk a její praktikování se tak přesune z veliké části do podvědomí, nároky na dopamin se výrazně snižují a ty si ho tak můžeš šetřit na důležitější činnosti!
Ale já nechci žít jako mnich!
Připadá ti, že je svět bez levného dopaminu asketický a postrádá jakoukoliv zábavu? Levný dopamin zcela jistě nemusí z tvého života zmizet zcela – měl by si ho mít však plně pod svou kontrolou. Nezapomeň, že teprve v moment, kdy se vzdáš levného dopaminu poznáš skutečnou krásu tohoto světa.
Získej dopamin zpět pod svou kontrolu a vychutnej si život naplno!
